Také máte sběr hub spojený s podzimními mlhami? Co kdybychom vám řekli, že se při sběru nemusíte omezovat pouze na jednu část roku a na houby se můžete vydat třeba i v prosinci? Pojďme se podívat na jednu z vitálních hub, kterou jistě při svých vycházkách lesem často potkáváte, jen jste doposud neměli důvod jí věnovat svou pozornost. Řeč je o březovníku obecném.
Fáze růstu březovníku obecného Starší plodnice březovníku obecného
Možná jste už slyšeli o sněžném muži Ötzim, jehož mumii našli v roce 1991 v italských Alpách. Zajímavostí je, že Ötzi měl u sebe mimo jiné dvě chorošovité houby,a jednou z nich byl právě březovník obecný, který obsahuje látky zabíjející střevní parazity
a bojující proti bakteriím, virům a zánětům. Také se dá použít k zastavení krvácení. Druhou houbou byl troudnatec kopytovitý, který pravděpodobně nevyužíval jako vitální houbu, ale sloužil mu k rozdělávání ohně.
V Polsku, na Sibiři a ve Finsku se březovník využívá jako podpora při léčbě různých typů rakoviny. V Rusku se používá proti únavě, ke zklidnění a k imunostimulaci, protože obsahuje glukany, které zlepšují imunitní systém, umožňují lepší prevenci před onemocněním a podporují rychlejší rekonvalescenci i rehabilitaci.
Jak již bylo zmíněno, březovník má protizánětlivé, antibakteriální, antivirové a antimykotické účinky (pozitivně působí proti kvasinkovým i jiným infekcím) a poslouží jako prevence artrózy. V podobě lihovodného výluhu či odvaru se březovník užívá při léčbě močových cest a odstranění drobných kaménků.
Pokud se v lese nebo doma poraníte, sáhněte po březovníku. Má antiseptické a protikrvácivé vlastnosti, čehož v minulosti využívali hlavně holiči. Na ránu můžete přikládat plátek čerstvé nebo sušené houby, případně ji zasypat práškem ze sušené houby. Díky svým analgetickým účinkům uleví i od bolesti (například při bolestech břicha).
Březovník obecný je rostlinný patogen napadající břízu. Najdeme ho na mrtvých a umírajících stromech. Občas ho zahlédneme
i na stojícím stromě, odkud se nám ale bude špatně dostávat, proto ho raději hledejme na stromech mrtvých.
Růst březovníku začíná koncem léta, větší velikosti dosáhne kolem podzimu a zimy, kdy nastane ten správný čas pro jeho sběr. Životní cyklus je jednoletý, každý rok tedy vyrůstají nové plodnice. Plodnice se dají buď utrhnout, nebo pro šetrnější odstranění použijeme nůž.
Březovník je snadno rozpoznatelná houba. Najdeme ho ve společnosti troudnatce, který také roste na břízách, ale od březovníku se výrazně liší barvou a tvarem. Březovník roste přímo z kmene stromu a jeho spodní strana je čistě bílá (někdy našedivělá)
a pórovitá. Rourky jsou drobné, 0,2 až 0,8 cm vysoké.
Březovník má límcovitou plodnici a jeho tvar je vějířovitý, někomu může připomínat i ledvinu díky způsobu růstu ze stromu, kdy je vidět krátký úzký stonek. Plodnice je okrouhlá nebo polokulovitá. Samotný klobouk může dorůst do velikosti 5 až 20 cm, jeho tloušťka je většinou 2 až 5 cm. Barva se mění od hnědé (často béžové až světle hnědé) přes rezavě hnědou až po šedou.
U starších plodnic může být povrch rozpraskaný.
Po odříznutí houby ucítíme lehce ovocnou, svěží vůni a při krájení čerstvé mladé houby vidíme, jak je šťavnatá. Starší plodnice je vatovitě korkovitá, suchá a drobivá. Chuť je v závislosti na stáří a velikosti plodnic vnímaná v různé intenzitě jako mírně svíravá, nahořklá až hořká. Houba umí překvapit tím, že je velmi lehká.
Plodnice březovníku obecného
Jak již bylo zmíněno u Ötziho, březovník je účinný proti mikrobům, parazitům a celkově podporuje imunitu a nervový systém. Jeho výsadou jsou imunomodulační účinky, kdy dokáže podporovat málo aktivní imunitní systém nebo naopak příliš aktivní imunitní systém ztlumit.
Čerstvý březovník se nedoporučuje ke zpracování v gastronomii, protože je velmi hořký a pevný. Pro léčebné účely ho ale můžeme sušit na čaj nebo z něj vyrobit tinkturu.
Březovník zpracujme nejlépe ještě ten den, kdy si ho doneseme čerstvý, protože velmi rychle vysychá a tvrdne, což nám může zkomplikovat jeho krájení.
Zpracovat ho zvládneme i druhý den. Plodnice březovníku nakrájejme na tenké plátky, které dáme sušit do sušičky nebo na síto. Správně vysušené plátky poznáme tak, že nejsou ohebné, ale pevné. Před uskladněním je vhodné dát březovník ještě do mrazáku, abyste měli jistotu, že jste se zbavili případných vajíček hmyzu.
Po vytažení a rozmrazení houbu uskladníme při pokojové teplotě ve skleněné nádobě.
Čerstvý březovník není vhodný do pokrmů, což neplatí o jeho sušené variantě. Usušené plátky můžeme přidat do polévek protože jeho léčebné účinky se uvolní delším vařením. Připomeňme si, že houba je velmi hořká, proto s ní pracujte opatrně a do vývaru přidejme pouze malé množství. Časem si poměr hub vyladíte a sami budete vědět, kolik je pro vás ideální, protože ne nadarmo se říká: sto lidí, sto chutí.
Na všechny recepty nám stačí jedna velká plodnice, protože ji krájíme na tenké plátky.
.................................................................................................................................
Recepty:
Prášek z březovníku
Prášek připravíme z dobře usušeného březovníku, který rozmixujeme nebo rozdrtíme ve hmoždíři. Domácí kapslování je ve většině případů složité a zdlouhavé, proto prášek jednoduše uskladněme ve skleněné nádobě s víčkem. Při potížích užívejte půl čajové lžičky rozmíchané ve vodě.
Nálev
Připravíme přibližně z lžíce nakrájených hub, které zalijeme horkou vodou (ne vroucí) a zakryté necháme louhovat po dobu 10–15 minut. Pijte po doušcích v průběhu celého dne. Zprvu zkuste menší dávku hub, protože březovník může na citlivější osoby působit příliš povzbudivě. Nálev má imunostimulační, antibakteriální a zklidňující účinky. Chuť nálevu je nahořklá a voní po houbách.
Fermentovaný výluh
50 g prášku z březovníku zalijeme 1 litrem horké, ne vroucí (ideální je teplota okolo 50 °C) vody a necháme přes noc louhovat v konvici nebo termosce. Popíjejte 2x denně, ráno a večer. Fermentovaný výluh pomáhá štěpit tuky, proto je vyhledávaným pomocníkem při hubnutí.
Tinktura
Březovník důkladně očistíme od dřevnaté části, která byla spojena s břízou. Vybereme jen zdravé a mladé houby. Plodnice březovníku nakrájíme (případně nastříháme) na tenké plátky. Pokud použijeme čerstvou houbu, opačným koncem vařečky co nejvíce narušme její strukturu.
Čerstvý či usušený březovník zalijeme50% ethanolem tak, aby byly všechny houby ponořené. Tinkturu dejme na parapet okna z jižní strany a denně protřepejme.
Po dvou týdnech až měsíci tinkturu přefiltrujeme a přidáme 30% pálenku v poměru 1:1. Sílu scezeného výluhu můžeme rozředit cukerným sirupem, který ochutíme například odvarem z ovoce či koření. Tinkturu uchovejme v tmavé lahvičce ve tmě a chladu. Preventivně můžete užívat malou kávovou lžičku ráno a večer nebo přidávat jako přídavnou složku do studených či teplých nápojů. Denní dávka pro léčbu je 20 kapek 3× denně. Pro lepší účinky lze zkombinovat s nálevem.
Odvar s kořením
Ingredience:
-
kousek březovníku
-
kousek zázvoru
-
špetka skořice
-
špetka kardamomu
-
smetana
-
med
První část ingrediencí dejme vařit po dobu 20 minut do 300 ml vody. Poté směs přecedíme, podle chuti přidáme smetanu a med. Pijte 2 až 3 šálky denně na léčebné účely nebo preventivně 1 šálek denně.
.................................................................................................................................
S užíváním březovníku se doporučuje začít ještě před začátkem chřipkové sezóny jako prevence. Preventivní užívání je vhodné i pro osoby se žaludečními problémy.
Mějme na paměti, že sbíráme vždy jen takové množství, které potřebujeme, to znamená, že nikdy nesbíráme všechny plodnice, ale vezmeme si jen část. Pokud je to pro naši potřebu málo, najdeme další strom, ze kterého si opět vezmeme pouze malé množství.